Krušlov - nejvýše položená obec na strakonicku 740 m.n.m
domy s č.p. - celkem 38
počet obyvatel - trvalý pobyt celkem 53
První písemná zmínka - 1547
- v r. 1869 -1930 osada obce Nahořany v okr. Strakonice
- v r. 1950 okres Vimperk
- 1961 - 75 okres Strakonice
- od 1.7.1975 část obce Čestice okr. Strakonice
Počet obyvatel:
r.1869 - 218, 1880 - 200, 1890 - 206, 1900 - 205, 1910 - 196, 1921 - 177, 1930 - 184, 1950 - 117,
1961 - 98, 1970 - 90,1980 - 67, 1991 - 54, 2001 - 60
Život v Krušlově
/informátor: Marie Jáchymová,nar.v Krušlově 1902/
Zaznamenáno dne 20.7.1982.Zaznamenal Paletář.
Velikonoce.
Na zelený čtvrtek se začalo „hrkat“ a skončilo se na Bílou sobotu.Včechna děvčata se těšila na pořádný „mazanec“.Také prý se polévala vodou,aby byla po celý rok bílá.Na velký pátek se zpívalo:
Jidáši,jidáši,
co jsi to učinil,
že jsi Pána Ježíše
na kříži urazil.
Židi nevěrný
jako psi černý
kopali jámu
Ježíši Pánu,
aby ho jali,
ukřižovali,
na Velký pátek do hrobu dali,
Bílou sobotu.
zas ho vyndali.
Potom všichni začali hrkat.Za hrkání měli u každé chalupy připraveny vajíčka a nějaký ten krejcar.
Ochotnické divadlo
V Krušlově existoval ochotnický soubor,který vedl jistý Hradecký.Soubor se skládal ze 6-7 obyvatel vesnice,kteří se scházeli a hráli v místním hostinci „U Pavlů“.Nejznámější hra v jejich podání byli „Furianti“.Ale ochotníci prý nebyli žádní umělci,hráli jen tak „sousedsky“.Loutkové divadlo tu nepamatují.
Místní kapela
V okolí Krušlova působila kapela bratří Krejsů,byli 3 kteří pocházeli přímo ze vsi.Chodili od chalupy k chalupě a vyhrávali.Říkalo se jim „šumaři“.Hráli také na hasičských bálech a na konopických,ale to s nimi hráli ještě další muzikanti.Všichni bratři jsou již mrtvi.Krejsa zemřel v domově důchodců – kapelník,jen v Drážově žije snad jejich sestra.
Místní názvy
U sedmi zlodějů – název je odvozen od toho že je tam roztroušeno 7 samot.
Čertův kámen – Podle pověsti se čert vsadil s Luciferem,že unese ne jednom prstu kámen.Dařilo se mu to,ale nakonec mu kámen přece jenom upadl.A zrovna u Krušlova
Na tomto místě se vždy hned jak sleze sníh scházela mládež z Krušlova,Nahořan,Vacovic,Horosedel a Dolan a dělali zde velký oheň.
VÝROBA KOŠŤAT
Informátor: JINDŘICH JÁCHYM
nar. 15. 7. 1910 v Krušlově
bydliště Krušlov čp. 32
Zaznamenáno dne 20. 7. 1982
Zpracoval: K. Paletář
VÝROBA KOŠŤAT
/ Inf. Jindřich Jáchym, Krušlov /
Jindřich Jáchym pochází ze šesti sourozenců/František, Josef, Jindřich, Marie, Františka, Antonie/, otec František byl tesařa pracoval se svým bratrem Janem ve Čkyni a okolí.
Jindřich Jáchym se začal učit krejčím ve Volyni u Mrse, ale doučil se v Břečíně u Havlíků. V době 1. republiky pracoval v Prostějově a na několika dalších mítech. Za druhé světové války procoval jako dělník na trati a potom pomáhal regulovat řeku Moravu. Po válce byl zaměstnán v závodě Fezko ve Strakonicích a do důchodu pracoval v závodě ČZM. Nyní je důchodce.
Dům čp. 32 v Krušlově jim patří “vodjakživa“, a to znamená, že zde podle vyprávění bydlel již pradědeček Jindřich Jáchym. Ke stavení patřilo asi 5 ha pozemků včetně velkého lesa. Většinou zde měli asi 3 krávy, 2 telata, kozu, 15 husí a 15 slepic.
V lese bylo mnoho bříz, které se hodily právě na výrobu košťat. Výrobou košťat si přivydělával praděd, děd i otec. Po otci se výrobou košťat zabýval nejstarší syn František, který se však nemohl této činnosti věnovat pro svou chorobu. Po něm se ujal řemesla Jindřich, který si tímto způsobem přivydělává dodnes.
Výroba
Metly musí být nařezány v době od listopadu do února, protože v té době v nich není míza a nejsou křehké. Musí se skladovat pod střechou a musí se zpracovatco nejdříve, protože rychle vysychají a pak jsou těžko zpracovatelné.
Drobné větvičky na metle se zakroutí. Může se zakroutit i několik metel dohromady/někteří výrobci je přý vůbec nezakrucují/. 16 metel přibližně stejné délky se přiloží k sobě, pomocí šibenice1 se stáhnou a omotají drátem/dříve se používaly loupy2 / na místě rukověti. Tak vznikne vlastně půlka koštěte, protože konečný výrobek se skládá z dvou těchto částí, dva polotovary se opět stáhnou na šibenici a omotají se silnějším drátem. Musí se omotat na několika místech tak, aby bylo koště pevné a dobře se drželo. Část, za kterou se koště drží, se opracuje nožem, konec se zarovná pilkou.
Konec vázacího drátu se zastrčí mezi metly pomocí špičky3. Dolní, funkční část se zarovná nožem a hotové koště se ještě převáže provázkem asi v polovině celkové délky, aby se zvýšila jeho tuhost. Potom se na koště ještě šlápne tak, aby získalo patřičný/plochý/tvar.
Hotová košťata se pak váží do balíků po 10 kusech tak, že hotové výrobky se skládají vždy opačným koncem k sobě do dvou vrstev a převáží se provazem. Tyto balíky se uloží do komory nebo do kolny a čekají na expedici.
Jindřich Jáchym rozlišuje dva druhy košťat – malá a velká. Rozměr není přesně určen, ale malá mají dělku okolo 70 cm a velká okolo 1 m.
“Dříve“, to znamená za první republiky, prý dostával za jedno koště i 4 koruny. Nyní má za malé 8 Kč a za velké 12 – 15 Kč.
Největší zakázku dostal prý kdysi od pivovaru v Protivíně. Musel obejít všechny sousedy, kteří uměli košťata dělat a do Protivína jich poslali “velkou fůru“. Jinak byl stálým odběratelem pivovar Volyně a zbrojovka ve Strakonicích. Prodával samozřejmě také chalupníkům a ve městě po domech.
Nyní prý košťata nejdou tolik na odbyt, i když je na ně dost materiálu/dříve totiž okusovaly větvičky bříz kozy, kterých bylo ve vsích mnoho/. Nejvíce/ něco přes 100 ks/jich v poslední době prodal TS Kaplice.
Metla – březová větev
1/ “Šibenice“
Toto zařízení slouží k utahování a svazování metel. Je to provaz připevněný ke stropnímu trámu, na jeho konci je uvázáno prkénko. Prkénko je svou kratší částí asi 10 cm nad zemí, delší částí se podlahy dotýká.
Metly se omotají provazem/ jeden závit/ a potom se celou vahou stoupne na prkénko. Na rukověť koštěte se přiloží drát a otáčivým pohybem se koště posunuje ve smyčce dolů. Když se dotočí až k podlaze, provaz se povolí, koště se znovu vytáhne do určité výšky a celý postup se opakuje. Místo provazu prý výrobci používali oprať.
Otec Jindřicha Jáchyma prý šibenici vůbec nepoužíval a utahoval košťata ručně. K tomu je však třeba obrovské síly.
2/ “Loupy“
Slouží k vázání různých výrobků ze dřeva. Zhotovují se z vrbových prutů, které se řežou stejně jako metly v zimě/listopad – únor/. Z jednoho prutu se podélným řezem získají 2-3 loupy. To záleží na síle prutu. Nožem se pak ztenčí a zarovnají, takže vznikne tenký, ale pevný “kůrový provaz“.
Protože výroba “loupů“ je časově náročná a také vyžaduje jistou dávku trpělivosti a šikovnosti, používá se ke stejnému účelu provaz nebo drát.
Používáme nástroje: nůž, pilka, kleště, špička, kladívko + šibenice.
Přílohy
